Láska na výletě - část. 5

5. září 2013 v 15:50 | Kilary |  Láska na výletě
Tak jo...Zde je další díl povídky...Nyah...Chci tenhle díl věnovat Kang Soo Mi, i když mě asi zabije...A proč se mi zdá, že tuhle povídku čte jen tady Kangie?
Zelo já a Kai červená ♥



Jakmile mě chytne za zadek, tak mu dám pryč ruku a odskočím. "Nezlob…se…On…," nedokážu to říct. Celí se klepu. Vytáhnu mobil a napíšu do poznámky, že mě Kris znásilnil. Roztřesenýma rukama mu podám mobil a skovám se do jeho náruče. Snažím se nebrečet, ale jde to těžko. "N-Nezlob se na mě…prosím…Nechtěl jsem."
*Hned mu to dojde...* Kris.. *Vydechne a rozhlédne se, zabije ho,.. zabije! Bez jakýchkoliv okolků, Zela nechá být, on se domů dostane… a on mezitím zabije Krise, po cestě vytáčí jeho číslo, pak píšeš sms. Dojde k jeho pokoji. Bez klepání otevře… ještě je tam cítít pach sexu.. Kris sedí nahý u postele a ještě stírá zbytky sperma.* Tys.. ho znásilnil! *Zavrčí naštvaně. Je mu to fuk, ať ho klidně zavřou, zabijou.. nikdo nebude ubližovat Taovi, a ten kdo ublíží Zelovi, má jistou jízdenku na hřbitov. Prudce máchne a Krise znovu srazí na zem, trefil se, z pusy se mu začne valit krev. Máchen další, a další... dokud neleží bez pohybu na zemi. Dýchá.. ví to. Vidí to. Silou mu dupne na holeň, je slyšet jak v kosti křupne.* Už se nikoho nedotkneš... *Zašeptá, už se chystá dupnout mi na prsty, ale do pokoje vlítne Channy a s ním Tao, Chen a Lay a doslova ho od Krise odtrhnou... chtěl ho zabít, ale nestihl to..*
Zděšeně koukám, když mě tam nechá. Jdu co nejrychleji za ním. Vím, že jde za Krisem. U hotelu se musím opřít o zeď neuvěřitelně to bolí. Nakonec se mi povede dojít až do jeho pokoje. Všimnu si ležícího Krise, kouknu na Kaie, má nebezpečný výraz. Obejdu kluky, které ho drží a pevně ho obejmu. Nic neříkám jen ho objímám. Kluci se ho ptají, co to do něj vjelo, kdyť Taovi nic neudělal.
*Všechno kolem něj se úplně zastaví když ho obejmou jeho ruce. Zavře oči a tiše vydechne. Za tohle… poletí. Je mu to jasný. Ale nevadí mu to.. nikdo nebude ubližovat Zelovi... Nikdy se ho už nikdo jiný, než on nedotkne... Silně jej k sobě přitiskne, vezme pod zadečkem, i když se mu brání, a vyzvedne si ho do náruče..* Miluju tě… *Vydechne*
"J-Já tebe taky…ale takhle to bolí," zašeptám tiše. Pevně ho objímám okolo krku a jen tak se ho nepustím. "N-Nebudeš mít z tohohle průšvih?" trochu se od něj odtáhnu. Dám mu ruce na záda a znovu se k němu přitisknu.
Budu… ale je mi to fuk. *Pokrčí rameny a opatrně ho chytne jinak, aby to tolik nebolelo…*
Tiše si povzdychnu a dál ho objímám. "C-Co teď budeš dělat? Třeba by se to mohlo ukecat na sebeobranu," kouknu mu do očí. Nechci aby měl kvůli mně problém a už vůbec ne aby třeba skončil s hudbou.
*Zavrtí hlavou* Ne, řeknu pravdu. *Přitiskne ho k sobě a políbí na zátylek…* Že zničil něco… čeho se neměl nikdy dotknout… a tak sem ho chtěl zabít..
Zavřu oči a užívám si polibek. "Co když tě vyhodí?" kouknu na něj, když se odtáhnu z polibku. Kluci z Exo na nás nechápavě koukají a nějak asi nepobírají co se děje. Já jim to vysvětlovat nebudu, bude mi stačit uklidnit Banga…jestli se to dozví.
*Povzdychne si a zavrtí hlavou.* Ať to udělaj.. já už s tím bastardem nechci mít společnou ani vteřinu! *Plivne na něj... hnusí se mu jenom ten pohled na něj. Zavře oči a tiše vydechne tohle není dobrý, vůbec... ví to. Ale už je mu to jedno..*
"Půjdeme do pokoje ano?" chytnu ho jemně za ruku a usměju se. Klukům řeknu, aby mu pro jistotu zavolali doktora. S Kaiem dojdeme do našeho pokoje. Donutím ho aby si lehl na postel a lehnu si vedle něj na bok. "Co teď budeš dělat?"
*Pokrčí rameny.* Nic. *Odpoví prostě, co může dělat? Je mu jasné že kluci to řeknou, leda by jim to vysvětlil.. pak by mlčeli, a mlčel i Kris... ale on na to nemá sílu... nemůže.. měl ho zabít...*
Pevně ho objímám. Možná jsem mu to neměl říkat, nic z toho by se nestalo, ale už to bohužel nemůžu vrátit zpět. Kouknu na něj a pohladím ho po tváři. Nějak nevím, co mám říkat, abych ho třeba nenaštval. Do pokoje vlítne Suho a sedne si k nám na postel. "Kaii co se stalo? Řekni mi to, bez odpovědi neodejdu, znáš mě."
*Přitiskne zela víc k sobě* Jdi od něj... *Zavrčí, jako by si i Suho dělal nároky na jeho miláčka. Suho sebou trhne ale vstane a sedne si na postel.* Nic neřeknu. *Zareaguje.* Já vám nemám co říct.
Překvapeně koukám na jeho hruď, když si mě k sobě přitáhl. Pousmál jsem se. "J-Já to řeknu," políbím ho na tvář a vstanu. Naznačím Suhovi aby šel ke dveřím. "Um…Napíšu ti to," pousměju se. Vytáhnu mobil a tam napíšu, že mě znásilnil a Kai na to reagoval tak jak reagoval. "Bude mít hodně velký problém?"
*Zvedne se, takhle to dál nejde.. Odejde do koupelny a nechá je tam.. zamkne se, na dva západy. Dojde k zrdcadlu a chvíli do něj kouká... nakonec pěstí udeří do skla, a to se mu okamžitě zabodne do ruky. Bolí to, ale udeří znovu o kus dál, pak vrazí pěstí i do mramorové desky vedle umývadla, všude je krev ale je mu to fuk, dál do ní bouchá rukou, a když už cítí, jak moc to bolí, začne to dělat tou druhou, která po chvíli taky vypadá dost... zdeformovaně. Zničeně se sveze podél skříňky a prohrábne si své světlé vlasy...povzdychne si a zavře oči.*
Se Suhem doběhne ke dveřím koupelny, odkud jsou slyšet rány. Bojím se o něj. "K-Kai? Otevři mi prosím," zaťukám na dveře. Doufám, že mě tam pustí. Pošeptám Suhovi aby když tak i sem přivedl lékaře, určitě si něco udělal. Ten jen kývne a odejde. "Kaii prosím jsme tu sám. Pusť mě tam ať jsem s tebou."
*Zavře oči, nepustí tam nikoho, nezaslouží si pomoc... všechno si teď vyčítá..*
"Kaii!" křiknu zoufale. Začnu lomcovat s dveřmi, nakonec se mi je povede otevřít. Kleknu si k němu a obejmu ho. "Proč jsi mě sem nechtěl pustit? Um?" kouknu mu do očí. Z jeho očích sjedu na ruce. "Pane bože! Cos dělal?" kníknu tiše. Vezmu lékárničku a vše mu to nejdřív vyčistím. "Promiň asi to štípá," smutně na něj koukám.
*Ani se nesnaží reagovat, jen sedí a zírá do němoty..*
"Kai…Komunikuj se mnou prosím," zvednu mu hlavu, abych mu viděl pořádně do očí. Pohladím ho po tváři. Ničí mě ho takhle vidět. "Proč jsis tak ublížil? No tak! Komunikuj se mnou!" začínám pomalu hysterčit.
*Natočí hlavu a zavře oči.. má chuť umřít. Co to je? Sedí v střepech ruce úplně zničené, někde tam leží polomrtvý Kris a on to stále nechápe. Celá skupina teď kvůli němu bude mít problémy.. dva členové mimo scénu, a on nejspíš i mimo kariéru zpěváka...* Neměl si to říkat... *Zírá do dveří, jak se tam hrnou kluci, a zděšeně si ho prohlížejí.* Měl sem ho zabít.. vymlátit z něj duši.. *Ohrne ret a stále nepřítomě zírá, vše si to přehrává v hlavě..* Už by se nikoho nedotkl..
"J-Já vím, že to byla moje chyba, že jsem ti to řekl…," nějak se mi povede ho zvednout. Nemůže sedět tam. Doplahočím se s ním k posteli, kam ho položím. "Kris je v pohodě, jen bude mít zlomenou nohu a střední otřes mozku," řekne Suho… kleknu si vedle jeho postele. Věděl jsem, že mi to bude dávat za vinu. "Asi půjdu za vaším manažerem a říct jak to bylo…" kouknu na kluky. Pochubuju, že by Kai něco řekl.
*Sedí a poslouchá. Nedává to za vinu jemu, ví že za to může on sám, jen... kdyby to klukům neřekl, teď bude mít problémy i on..*
"Ty tu radši zůstaň a půjdu já…Jsem přece jen leader," řekne Suho a vyběhne z pokoje. Pohladím ho po paži. "Možná bys měl jet do nemocnice s těma rukama," řeknu tiše. Zbytek skupiny mlčky sedí na posteli a na zemi. Kdyby aspoň mluvil, nepozorovatelně popotáhnu. Se skelnýma očima ho pozoruju. Rád bych si vlezl k němu, ale nechci aby ho to bolelo. Všimnu si, že už ruce přestali krvácet, za což jsem rád.
*Neví co má říct, nebo udělat, tak je sedí a zírá.. byl by tak rád, kdyby se k němu aspoň zelo nějak přiblížil.. ale neodváží se říct, si o to..~*
Podívám se na zem a hlasitě se nadechnu. Skousnu si spodní ret a vlezu si k němu na postel. Jeho rameno použiju jako polštář. "N-Nevadí?" zeptám se úplně s červenými tvářemi. "Proč jsis tak ublížil?" zašeptám, ale kluci to slyšeli. Ruku si položím na stranu, kde má srdce.
*Jen drží a snaží se uklidnit se. Když se ve dveřích objeví Suho a lékarnicí a zavře oči. On nepotřebuje pomoct... Opatrně vezme Zela kolem pasu a přitiskne si ho na sebe jak jen to jde. Dost u toho sykne, protože si připadá jak když má ty prsty zpřelámaný... bolí ho to, ale víc ho bolí, že ublížil Krisovi, a ještě víc ho bolí že ublížil lidem, které miluje...*
"Musím z tebe slíst dolu," dám mu pusu na tvář a slezu z něj aby ho mohli doktor prohlídnout. Tao mě obejme zezadu, bolí mě takhle ho vidět. Doktor mu vyčistí rány a nějak zpevní. Všichni poděkujeme. Sednu si k němu na postel a dívám se mu do očí.
*Znovu jen němně zírá. Nemá sebemenší potuchy, co by řekl, nebo snad co by udělal… je mu špatně… hrozně ho něco bolí, uvnitř…*
Proč nic neříká? Vymaním se z Taova objetí a odejdu do společné kuchyně. Proč si mě aspoň k sobě třeba nezavolá? Bouchnu silně do linky až se zatřese, trochu mě bolí ruka ale nic vážního.
*Nakonec se položí do postel, převalí na druhý bok, zády ke všem a zavře oči, je mu do pláče.* Jděte odsud.. *Slyší Suha ale jen zavrtí hlavou.* Všichni vypadněte.. *Zašeptá sám.* Všichni, a jeho vemte taky.. *Mluví tiše, skoro neslyšně, ale všichni ho poslouchají, hned jim dojde koho mají odvést, ale Suho ho tam nechce nechat samotného, bůh ví co zase provede...*
Dojdou pro mě kluci, ale já odmítám jít. "Nikam nepůjdu," zavrčím tiše. "Za chvilku se přidáme," řekne Tao a obejme mě. Chvíli se vzpírám, ale nakonec se hlasitě rozpláču. "Chci být u něj… On mě u sebe asi nechce," plácám, co mě napadne a přitom brečím. Tao se se mnou sveze na zem a pevně mě objímá.
*Chvíli je poslouchá, je z toho tolik zničený. A vlastně to sám chtěl. Konečně dál Krisovi jasně najevo co smí a co ne. Jestli něco takového ještě zkusí zabije ho, to je jasný už teď. Ale Krise má rád, někdy si k němu chodí i pro rady, ale tohle... tohle mu Kris neodpustí. I když on to možná odpustit, ani nechce. Ještě chvíli sedí a kouká se na ty tři. Nechápe to... jak mohl dovolit, aby ho znásilnil. Jeho. Zamiloval se do něj. A on... Zavře oči a zkousne si ret. Jak mohl...?
Zvednu se a dojdu ke Kaiovi. "K-Kai? Můžu si k tobě lehnout?" zeptám se tiše a přešlápnu u dveří. Bojím se, že řekne, abych vypadl. Kouknu na něj prosebně. Dojdu blíž a kleknu si k posteli. Jemně ho pohladím po ruce a pousměju se na něj.
*Kousne se do rtu. Neví... co má odpovědět. Nakonec, skoro neviditelně, kývne. Chce cítit blízkost někoho, kdo mu ukradl srdce. Potřebuje ho.* Miluju tě koťátko.. *Zašeptá tichounce, když si lehne k němu*
"Já tebe taky a strašně moc," víc se na něj natisku. Neslyšitelně zavrním, konečně je to zase ten můj Kai, do kterého jsem se zamiloval. "Um…Víš, že jsi mě předtím pořádně vystrašil?" pohladím ho po tváři, na kterou ho líbnu.
*Povzdychne si. Je to strašný. Nic takovýho nechtěl.* Promiň, ano? *Pousměje se a pohladí ho ve vlasech.* Jsi tak krásný... jak se tě mohl ten hajzl dotknout... už se na tebe nikdy nepodívá, slibuju. *Zašeptá tichounce.*
Kývnu na souhlas. "Ale hlavně si neubližuj už prosím. Ani nevíš, jaký to byl pohled na tebe, jak jsi měl rozřezaný ruce od toho skla…Na místě jsem se málem rozbrečel…Ale musel jsem být pro tebe silní," pousměju se a víc se na něj natisknu, tak aby ho to nebolelo. "Myslíš, že budeš dál vystupovat?"
Netuším... Ale Kris nejspíš ne. *Povzdychne si tiše. To nechtěl. Zavařil takhle celému týmu.* Potřebujeme to tu vyhrát... *Poví tiše*
"Určitě vyhrajete," políbím ho jemně. "Nemáš hlad?" položím si hlavu na jeho rameno a hladím ho po hrudi. Doufám, že Suho potkal Banga, aby mu to vysvětlil. "Promiň vlastně za tohle můžu já," uvědomím si, "kdybych od tebe neutekl tak by se to nestalo."
Blbost. Neměl sem se chovat jako debil... *Ucedí skrz zuby... nechce o tom mluvit.*
Skousnu si ret, bude lepší když o tom nebudeme mluvit. Pohladím ho po tváři. "Z-Zlatíčko?" mírně zčervenám, "Nemáš hlad?"
Nemám. *Zavrtí hlavou a zase oči zavře. Neví co má dělat. nejradši by umřel.*
"Nechceš si jít projít? Třeba by tě to přivedlo na jiné myšlenky," vstanu. Vytáhnu si kufr a obleču se do něčeho jiného. Na zádech mám pár škrábanců, proto se k němu otočím čelem.
*Zavrtí hlavou a povzdychne si. Nechce nikam chodit. Jistě už to všichni ví. Agresivní Kai málem zabil svého leadra. Zavře oči a bouchne pěstí do matrace, zase se zlobí... a neví jak z toho ven...*
"Zlatíčko moje," sednu si k němu a pohladím ho po vlasech. Do pokoje přijde Suho, trochu se ho leknu, ale kývnutím hlavy ho pozdravím. "Jak to dopadlo?" zeptám se. "Trvalo mi to dlouho, ale budeme vystupovat jako skupina dál. Jen Kai se bude muset ze začátku hlídat a nebude moc hodit na nějaké večírky," přisedne si k nám.
Na žádnej sem nikdy nešel, vždyť to víš. *Povzdychl si a zavřel oči. Tohle je tak... na nic.*
"Já vím ale kdyby si chtěl…Mluvil jsem s Krisem přes mobil, a mám ti vyřídit, že ti děkuje. Je rád, že jsi mu otevřel oči," pohladí ho Suho po vlasech. "Potkal jsi Banga?" zeptám se tiše.
Jo, prý se někde potuloval a hledal Taa. Je to divný, myslel sem že ho tu viděl… *Poví Suho a dál hladí Kaie. Je rád že se Kris nějak extra nezlobí.. za to manažer bude.*
Pokrčím rameny. Vezmu si mobil a vytočím Banga. "Bangie? Kde jsi?... S Taem? To jsem rád…Ne! Nic se neděje, neboj…Vážně," skousnu si dolní ret. Típnu to. "Bang je s Taem, takže je vše v pohodě."
Dobře. *Kývne Suho a sehne se ke Kaiovi, vtiskne mu něžný polibek na ouško a vstane.* Zůstaň s ním.. *Naznačí Zelovi jako by se snad měl nechal znovu znásilnit a pomalu odejde.*
"Neboj zůstanu," pousměju se a lehnu si zase k němu. Nevím co mám říct, jen zavřu oči a užívám si jeho přítomnost.

*Tiskne ho k sobě, jako by byl poslední člověk na světě.*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yunho-chan Yunho-chan | Web | 13. září 2013 v 16:04 | Reagovat

je to fakt super napísané ooooo :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama